S prvními slunečními paprsky jsme vyhnali naše papoosata z vigvamů přímo na výcvik. Šaman nám poté při snídani sdělil, že naši zvědové našli zašifrované zprávy, ve kterých by se mohli skrývat důležité informace o umístění věčných lovišť. Vyslali jsme tedy naše bojovníky tyto zprávy získat. Při hledání nás znenadání přepadl Windigo a začal bojovníky přepadávat. I přesto jsme zvládli všechny zprávy přinést do vesnice, kde jsme je začali luštit. Kmen Tokavých Tukanů dokázal přeložit více textu, a tak získal vzácnou medvědí kůži. Jelikož se nám z tajných zdrojů dostalo, že se na nás ženou bouře a krupobití, které naši vesnici zasáhnou, rychle jsme se museli přemístit do místního lesa, abychom tam postavili odolné přístřešky. Toto se povedlo o něco lépe Čpícím Čupakabrám, kteří svůj hotel U kmínku postavili tak dobře, že se ani kapka vody nedostala dovnitř. Přístřešek Tokavých Tukanů prozměnu vynikal svým architektonickým stylem. Nerozhodnost našeho šamana Čikalan Tanky se znovu přihlásila o slovo, když se nemohla rozhodnout, které z obydlí je lepší. Na večeři jsme pekli pravý domácí indiánský chléb. Kmen Čupakaber bohužel neodhadl množství vody, a proto mohli Tukani slavit vítězství. Ke konci dne jsme se ještě sešli na Čahulííi a zhodnotili události tohoto dne. Pak už byl vyhlášen schov kukůůůč a my mohli ulehnout do našich vigvamů.