Naše vesnice Kebabulesa znovu ožívá. 30 bojovníků dorazilo na místo srazu k ohnivému oři do osady Ostrava. Po ne daleké cestě a pěší pouti konečně spatřili nad hlavami brány naší osady. Po rozdělení do kmenů Tokavých Tukanů a Čpících Čupakaber se seznámili s celou radou starších a byli rozděleni do svých vigvamů. Poté ochutnali první specialitu našich Bublamanek. Nechali odpočinout své útroby a seznámili se, se zákony naší vesnice. Pod velením svých náčelníků Hokaly a Imnu se odebrali nacvičit divadelní díla, ve kterých měli osvětlit historii příchodu našinců do těchto krajů. Sepsali ódy na naše Bublamany a bojové pokřiky svých kmenů. Poté svými výkony rozbolavěli nejednu bránici a vyloudili nejednu slzu smíchem i obdiv jejich básnických střev. Déšť nás zahnal do naší Haminam, kde jsme si užili pěknou chvíli hraním her molekuly, evoluce a sochy. Poté jsme se věnovali obdivování indiánských kostýmů a vyhodnotili naši indiánskou módní přehlídku. Po zdlábnutí poslední večerní krmě jsme se sešli na slavnostní poradě, kde byly rozdány první wampumy a medvědí kůžei vylosovány první tresty. Papoosata poté provedla tradiční očistu svých těl a za libých tónů pradávné indiánské modlitby se uložili ke spánku. K první a doufejme klidné noci.