Čikalantonka (epo)
Čikalantonka je jako zlatá zlatonka, chytrá, hezká, vážená a za šamana považována. Wampumy nám dodává, do pytle je přidává. Chybí nám jich ještě dost, podceňují naši šikovnost. Bratra má tu šíleného, jako Peta přezdívaného. Nosí brýle dioptrické, ale působí jako všeoptické. Vlasy má zrzavé a do copu spletené. Pončo nosí moc ráda, a mě považuje za nejlepšího kamaráda. Činkalatonka naše je šamanka. Dobře ovládá batiku, všechny nás má v malíku. Stačí jen říct a všichni pro ni, budou chodit třeba jako sloni. A i když se nesprchuje jako loni, ani moc nesmrdí, ale překvapivě voní. Kmín - to ona vážně ráda, když se přeřekne, je to paráda. Celkem divné rozkazy nám někdy dává, ale zatím vše, celkem dobře zvládá.
Misae (karča)
Misae je chytrá a vážená a vyléčí čupakabru i tukana. Obvazů má celou skříňku a pro jistotu má schovanou jednu plínku. Slimáků se bojí, ale včelu nezabíjí. Čte nám povídku a hlídá nám tam hlídku. Šátky nosí oba dva, a je prostě paráda.
Čanku Oičage (bad)
Bubaman nám vaří rád, a každý musí ochutnat, kmínu dává akorád. Kdyby bílé tváře přišli do Kebabuulesa, umlátil by je pánvičkou jedna dva. U plotny se spotí, v sukýnce svojí. Voní to tam celý den a z přejezení se nafouknem. Hlavu oholenou má a péro mu to zakrývá. Bublaman je nej 3x sláva Hej Hej Hej. Děkujeme ti za tolik jídla, ale polovina z nás tady padla kvůli tolika prc prc žrádla. Příště uber trochu kmínu ať nevyletíme z komínu. Pročištěné střeva máme až dost. Děkujeme ti za pomoc.
Imnu Inyan (tom)
Imnu Inyan je silný indián. V bojích se nevzdává a vždy to vyhrává. Z luku šípy vysílá, pro tým je to posila. Vlasy má delší než Karča, a je s ním velká prča. Směje se jak veverka, je to velká čiperka.
Hokala (honza)
Hokala, Hokala, Hokala dole bez a nahoře tukana. Je to chytrá hlava týmu, doufám, že nechytne rýmu. Je to kamenný hráč, a sleduje polární zář. Chytne se každé práce hned, váže nám stany každý den.
Igli (danek)
Igli, Igli, Igli ten zná dobré fígly. Náušnici má ostrou a hýbe pěkně kostrou. ,, Ježiš Maria,, říká často a každý den nám válí těsto. Šišky po nás hází a před námi se plazí.
Wasapela (janča)
Wasapelka je popelka, je hezká jak poměnka. Jako sedmikráska voní a záchod po ní pořád voní. V posteli má plyšáka, ve tvaru myšáka. Váží si zvířat, váží se stromů, váže si boty pořád u stolu. Do kopce utíká, z kopce se válí, děti ji mají tak tak moc rádi.
Peta (mates)
Četan (vítek)
Sayen (simča)
Šunko (kuba)
Golego (vojta)
Nia (nikol)
Kusan (honza)
Ribčana (andy)
Khanghi (marek)
Maká (lukáš)
Hanyetu (peťa)
Naira (verča)
Tadewi (petr)
Chápa (dominik)
Wapka (agnes)
Chápač (pavel)
Namid (Nikita)
Totoutuhu (peťa)
Nuka (aneta)
Slozin (David)
Vrtulník
Iveta
Andrea
Maťo
Ate (sabča)
Ina (domča)
Krista
David
Kača
Totok
Rybana (pavlík)
Miguel
Radek
       Měl jsem vidění o svém lidu.Snil jsem o člověku,který by měl být čistý,mužný,silný,neposkvrněný,bez bázně a laskavý,vznešený ve své síle,důstojný,mlčenlivý a přátelský,vybavený pro nepředvídané události a naplněný zbožností,která nebyla vybudována z knih nebo z učení či z příležitostných zvyků,ale z touhy pomáhat těm,kteří pomoc potřebují,ne v neurčitosti v jiném světě,ale zde mezi námi,nyní,dnes. Měl jsem svou představu a hledal jsem její naplnění v životě a v historii,která se nabízela,ale nenašel jsem je. Se vší naléhavostí se nabízel život pionýrů a zálesáků pro jejich mužnost a muže samotné.Byl jsem ochotný tomu věřit. Ale oh,jaká hrůza v jejich životě,když jsem studoval záznamy, napsané dokonce jejich přáteli! A do podrobností jsem na vlastní oči viděl a poznal život zálesáků,hraničářů,obyvatel prérií, stopařů velkých lesů Ohia.Shledal jsem je,téměř bez výjimky, proradnými,vražednými,bezcennými,bez nároku na náš respekt.V nejlepším případě mají dávku tupé brutální odvahy,prameníčí z vědomí, že mají lepší zbraně,pušky soupeřící se šípem a lukem,a vědomí,že jsou podporováni,ač vzdáleně,armádou svého druhu,která přichází v početní převaze. A stále ještě jsem si udržel svou představu dokonalého člověka - tělesně zdatného,bez bázně,laskavého,malebného,moudrého cestami lesa a bezúhonného v životě.A po dlouhé,dlouhé cestě,po obšírném poznání historie a lidí jsem byl doveden k tomu,jako mnoho lidí přede mnou,abych si vybral ideálního rudocha. Podle všech dostupných svědectví to byl jeho systém a jeho myšlení,které byly lepší,protože z nich vycházeli daleko ušlechtilejší ,lepší lidé.On,více než kterýkoli jiný typ,který znám, je bytostí,jež zažíhá naše největší sny o lidství uskutečněném v plnosti.Jeho proto vyhlašuji za vzor pro život v/ přírodě,za našeho průvodce na čtyřech cestách,které vedou k dokonalému lidství. Mým životním snem a cílem je to,abych mohl být prostředníkem,který přinese světu bílého muže inspirující učení rudocho-vo v celé a plné míře jeho hodnot.

E.T. Seton



INDIÁNOVO POSELSTVÍ
1. Byl velkým prorok života v přírodě. Měl sílu, dokud žil na slunci, a když se pod nátlakem přestěhoval do domu, stal se z něj Samson s ustřiženými kadeřemi. Správnost tohoto způsobu života dokázal dokonalostí svého těla. Byl živoucím protestem proti životu v domech. Může nám ukázat lépe než kdokoli jiný, jak mít potěšení ze života ve volné přírodě a jak se vyhnout jeho nebezpečným úskalím.
2. Byl mistrem lesní moudrosti, nejstarší ze všech věd; té, která především pěstuje dobré vlastnosti. K lesní moudrosti patří síla, rychlost, obratnost, odvaha, znalost lesů a lesních tvorů, hvězd, vod, umění pěstovat rostliny a všechno, co zdatného člověka přivádí do těsného, tvořivého styku s čistou přírodou pod modrou oblohou. A v tom nám může být vůdcem indián spíš než kterýkoli jiný člověk.¨
3. Hlásal posvátnou povinnost ctít, zkrášlovat a zdokonalovat své tělo.
4. Hledal ve všem krásu. Učí nás, že když máme v sobě ducha krásy, můžeme vnést krásu do všeho kolem sebe. Naučil nás, jak udělat krásný nástroj, každou nádobu, část oděvu i dům, dokonce každý pohyb. Jeho písně, legendy, tance, obřady a zvyky dokazovaly v každodenním životě, jaký je jeho duch. A tak krásné stany, pokrývky, košíky a kánoe snad neumí vyrábět nikdo jiný na světě. Tyto věci jen vyjadřovaly mezi indiány rozšířenou víru, že Velký Duch je ve všem, všude a ustavičně.
5. Vyřešil velký ekonomický problém, který nás dnes trápí. Svým životem a kmenovým zřízením nám ukázal, že znárodnění všech přírodních zdrojů a společné vlastnictví okamžitě odstraní na jedné straně největší chudobu, na druhé straně obludné bohatství.
6. Jeho způsob života představuje velký historický protest proti lidské chamtivosti. My považujeme hrabivost, kterou maskujeme různými libozvučnými jmény, za pojistku před nedostatkem.

E.T.Seton: INDIÁNI – KNIHA LESNÍ MOUDROSTI


INDIÁNOVO NÁBOŽENSTVÍ
1. I když věřil v mnohá božstva, přijal za svou ideu Nejvyššího Ducha, který je všudypřítomný a věčný. Stále potřeboval jeho pomoc, kterou si mohl zajistit modlitbou a obětí.
2. Věřil v nesmrtelnost duše a v to, že o její budoucnost rozhoduje člověkovo chování v tomto životě.
3. Své tělo uctíval jako posvátný chrám ducha. Věřil, že musí své tělo všemožně zdokonalovat, aby byly jeho zásluhy zde na Zemi co největší. Kromě starověkých Řeků nenajdeme nikde na světě člověka, který by se indiánovi vyrovnal tělesnou dokonalostí.
4. Věřil, že půstem může ovládnout své tělo a jeho ducha tak nad ním kdykoli získá absolutní moc. Například když při nějaké vážné krizi duch potřebuje pronikavější vhled.
5. Věřil, že musí ctít své rodiče a v stáří je podporovat, protože i on bude očekávat podporu od svých dětí.
6. Věřil v posvátnou nedotknutelnost soukromého majetku. Krádeže byly mezi indiány neznámou věcí.
7. Věřil, že vrah musí být potrestán za svůj zločin smrtí. Vykonavatelem ortelu měl být nejbližší příbuzný zabitého. Jestliže však někdo zabil nešťastnou náhodou, pozůstalí mohli dostat věcnou náhradu.
8. Věřil v čistotu těla.
9. Věřil v mravní bezúhonnost.
10. Věřil, že je třeba říkat pravdu, nic než pravdu. Slibem se cítil absolutně vázaný. Nenáviděl lháře, pohrdal jím, každou faleš pokládal za odpornou.
11. Věřil, že je třeba všechny věci zkrášlovat. Měl pro každou příležitost nějakou píseň – pro každou nesnáz měl modlitbu. Svůj oděv zdobil malovanými vzory, péry a korálky. Měl mnoho různých tanců. Jeho košíky, pokrývky a kanoe patří k nejkrásnějším na světě. Ozdoby na stanech, zbraních, šatech, nádobách, v příbytcích na postelích a kolébkách, na náhrobních deskách patří k nesčetným dokladům, jak vyvinuté měl estetické cítění a jaké potěšení mu působily krásné věci.
12. Věřil v prostý život. Půda podle jeho přesvědčení patřila kmeni, nikoli jednotlivcům; hromadění majetku považoval za projev hrabivosti vedoucího k obludným zločinům.
13. Věřil v mír a pohostinnost byla pro něho posvátnou povinností.
14. Za nejvznešenější ctnost považoval odvahu, kladl ji nad všechny ostatní dobré vlastnosti, uctíval ji a modlil se, aby ji získal. Věřil také, že nejhanebnější vlastností je bojácnost.
15. Věřil, že když bude žít podle těchto zásad, do jeho srdce nikdy nepronikne strach ze smrti; a až nastane jeho poslední hodinka, měl by se ozdobit barvami a všemi získanými poctami jako hrdina, který se vrací domů, zazpívat pak píseň smrti a slavně se rozloučit se životem.

E.T.Seton: INDIÁNI – KNIHA LESNÍ MOUDROSTI