Do dalšího dne nás probudilo bubnování kapek na naše vigvamy. Protáhli jsme své ztuhlé údy při ranním výcviku papoosat pod vedením Igliho. Umyli jsme si tváře a načerpali sílu při prvním Kusobááá. Sešli jsme se v naší Haminam a společně psali, kreslili a vyráběli nejrůznější příspěvky do naší kroniky. Poté jsme pokračovali hrou Seznamovací a různými otázkami, abychom se lépe navzájem poznali. Po zbaštění odpoledního jídla jsme si dopřáli krátkou siestu a v naší Haminam jsme poté pokračovali hraním tiché pošty a s bojovníkem Čakní jsme při magickém obřadu byli trochu blíže seznámeni s kulturou a myšlením severoamerických indiánů. Z nebe se stále lily provazy vody, a tak jsme v teple a úkrytu našeho puebla vyráběli indiánský kostým, chystali jsme své oděvy k nabatikování a ozdobili své hlavy pletenými copánky. A protože naše indiánská jména se mnohdy blíží jazykolamu, pro lepší poznávání jsme si každý vyřezali a vypájeli takzvané cajťáky. Památeční dřívka s naším jménem jako vzpomínku na dny strávené v naší vesnici. Den se již chýlil ke konci, a když jsme zhltli poslední jídlo dne, sesedli jsme se ke slavnostnímu zasedání kmene. Byly rozděleny další vampumy a uděleny vyšší úrovně nejlepším bojovníkům. A tak jak jsme ráno otevřeli své oči, stejně jsme je večer zase zavřeli s deštivým nebem nad hlavou.